Dej mi můj sprej, jdu pařit na kolej...

Poté, co jsme zbourali vše, co nám přišlo pod ruku, jsme využili přítomnosti Martiny s Filipem k tomu, abychom se podívali na nedalekou Union College, a poznali, jak funguje studentský život v USA.
Union Campus je pěkná třítisícová vesnička, s vlastním hokejovým a fotbalovým stadionem, obchody, divadlem, a malou hvězdárnou umístěnou na střeše jedné budovy..
Symbolem celé univerzity je pak kaplička umístěná uprostřed vesničky


Po zběžné prohlídce kampusu se šlo na večeři...Nejprve jsme byli představeni u vchodu do menzy jako hosté Martiny a Filipa, a mohla začít žranice..
Stravování na Unionu (a pravděpodobně i na dalších amerických univerzitách) spočívá v obrovské jídelně, kde jsou na pultech rozmístěna různá jídla, různé přílohy, různá zelenina..člověk si nabere kolik chce, vybere si pití z širokého výběru automatů, a pak to všechno sní. Za jídlo se neplatí, stačí být student, a nikdo dál neřeší, co si kdo nabral. Fotky bohužel nejsou moc kvalitní, mobilem se toho v tak špatné osvětlení moc vyfotit nedá:(


Po večeři jsme šli na hokej Union College vs. Cornell University. Vzhledem k tomu, že jsme tam ztratili v davu Martinu s Filipem, jsme chvíli nevěděli kdo je kdo, a komu máme fandit. Po prvním gólu jsme to pochopili a docela pěkně jsme zapadli mezi fanoušky (což spočívalo v tom, že jsme netleskali, když dal gól soupeř). Union nakonec o bod prohrála.



Na amerických univerzitách se studenti združují do bratrstev (označených většinou třemi řeckými písmeny), ve kterých potom prožijí většinu studia. Bratrstva mají svoji hierarchii podle doby, po kterou student v bratrstvu již funguje. Nováčci dělají první rok poskoky starším spolužákům, a po roce se teprve stávají plnohodnotnými členy bratrstva.
Bývalí členové, kteří mají už dobře placenou práci pak občas svému rodnému bratrstvu zasponzorují velkou party. Toto se děje přibližně jednou za týden až dva.

Původní plán byl, že se účastníme "Fraternity party" bratrstva Beta Delta Psi, ale bohužel z toho nakonec sešlo, protože Filip s Martinou doufali že Union vyhraje a bude se slavit. Takhle seznali, že bude lepší jít se učit na pondělní zkoušku.. Inu není všem dnům konec, Na Union se ještě v průběhu našeho pobytu několikrát vrátíme (příště to bude už po zkouškách), tak si to třeba někdy vynahradíme.

Protože jsme měli ještě dost času, než pro nás Bryan přijede, vyhledali jsme alespoň nejbližší restauraci, a nechali si doporučit nějaké typicky americké pivo. Barmanka byla poměrně stručná, doporučila nám něco (co chutnalo asi jako kvasnice s vodou a citronem), o čem jsme se dověděli, že je to nejstarší americká značka, a že to dělá devět dolarů.