Nákupy, nákupy, nákupy...

Další osoba v domě... jmenuje se Jay, je tesař (což je oproti nám v americe poměrně časté, žádané a univerzální povolání vzhledem k tomu, že američané mají domy ze dřeva), něco jako u nás zedníci.Napsal také jednu knihu a podklad ke druhé, který mu vydavatel ukradl, něco si doplnil a vydal pod svým jménem.
Od rána si nějaký fotograf (Gold) fotil jednu místnost v domě do katalogu čehosi. Byli jsme představeni, a Gold vzápětí odešel,  projevivše velké nadšení, že se s námi mohl setkat.
Vzhledem k tomu, že Jay neumí řídit, měli jsme dnes za úkol dělat mu taxík po nákupech, aby si mohl nakoupit nádobíčko na malování pokoje.
Po návštěvě několika alternativ našeho Bauhausu jsme zajeli do Albany do Goldova studia, kde si Jay vybíral nějaké fotky, do studia přišla nějaká ženská, Gold se nás zeptal, jak že se jmenujeme, a představil nás. Američané by spolu nevydrželi v jedné místnosti (přestože místnost je velká jako hangár, byli jsme každý na opačné straně, a za celou dobu jsme se nepřiblížili na 50 stop:), aniž by se představili. Po cestě po Albany nám byl Jay dobrým průvodcem, ukázal nám, které čtvrti jsou nebezpečné, protože se v nich bere crack, a které bary jsou dobré a kvalitní. Je zajímavé, že všechny bary, které nebyly v oblastech s crackem, byly výborné a vřele je doporučoval.
S autem jsme byli nadmíru spokojeni, nebýt automatické převodovky a spotřeby 1 gallon na 15 mil, bylo by to naprosto skvělé